SDH Předonín - od počátku sboru po současnost
Sbor dobrovolných hasičů v Předoníně počal svou činnost v roce 1909. Po svém založení se stal členem Župy Podřipské. Kromě hašení požáru sbor také pořádal kulturní akce. Mezi ně patřily plesy, koncerty, mikulášské zábavy, divadelní představení a dětské karnevaly.
Svou činnost sbor přerušil jen v průběhu války a to z důvodu mobilizace.
V roce 1935 byla při sboru vytvořena žákovská družina.
Po druhé světové válce byla činnost sboru značně oslabena a nadšení a ochotu pro zachování sboru udržovali jen starší členové. V roce 1968 se vše obrací znovu k lepšímu a u členů se projevuje větší zájem o požární ochranu. Hlavní zásluhu na zlepšení činnosti měla především nová požární zbrojnice. Většina členů se zde ráda scházela. Při těchto schůzích si naši mladí členové založili nové soutěžní družstvo. Od té doby se účastnili soutěží a námětových cvičení. Soutěží se později začali zúčastňovat i mladí požárníci.
V současnosti se stále rádi scházíme v hasičárně a ani soutěžení nás neomrzelo. Na soutěžích míváme zastoupení ve všech kategoriích od plamínků (přípravky) až po veterány. Pořádáme kulturní akce. Zúčastňujeme se brigád jak pro sbor tak i pro obec.
Předonín
Obec Předonín je součástí obec Bechlín, která je od ní vzdálena 2 km a jsou odděleny kopcem „Kluk“. Nachází se přesně mezi městy Štětí a Roudnice nad Labem, od kterých je vzdálena 4 km.
Obec byla věnována jedné z dcer původního majitele Bechlína, která měla podobné jméno jako nynější název vsi (Przednin). Občané byli převážně drobní zemědělci, k hlavním zemědělským odvětvím patřilo chmelařství a řepařství. Do školy se muselo docházet až do sousedního Bechlína, proto byla v Předoníně v roce 1893 postavena škola s jednou třídou a rozšířena roku 1957 o další třídu. Místo ní však byla v letech 1959 - 1962 postavena nová dvoutřídní škola, která se ale neujala pro nedostatek dětí, a proto byla v roce 1986 zrušena.
Z kroniky obce
Když koncem XIII. století vladyka bechelský provdal nejstarší ze svých tří dcer za pana Bycena z Cítova, dal jí upsat věnem třetinu svého majetku a mimo jiné také tři dvory kmetcí směrem od kopce zvaného „Kluk“ k obci Záluží. Tento díl majetku nazval podle dcery nejstarší, tedy přední „Przednin“(díl), z čehož brzo vsunutím samohlásky „o“ utvořilo se „Przedonin“ později „Předonín. Takto vznikl nejprve pouhý název dědiny za „Klukem“ směrem k Záluží rozložené, liduprázdné, hustě zalesněné, místy bažinaté a močálovité. Teprve potomci onoho prvního Bycena z Cítova se stali během XIV. století zakládáním dvorců a dosazováním hospodářů původci obce Předonína. Proto by také bylo marné hledat zde obdobné archeologické nálezy, jaké se podařilo objevit v Bechlíně. Občané byli převážně drobní zemědělci, k hlavním zemědělským odvětvím patřilo chmelařství a řepařství. Předonín patřil pod farní úřad Bechlín. Za školním vzděláním se také docházelo do sousedního Bechlína, škola byla v Předoníně postavena v r. 1893. 17.září 1893 byla vysvěcena a předána prvnímu správci školy panu učiteli Fr. Svobodovi. V roce 1957 se z učitelského bytu vybudovala druhá třída a v letech 1959 - 1962 se v obci postavila nová dvoutřídní škola, která pro nedostatek dětí byla v r. 1986 zrušena.
