Raděšín 19.6-20.6.2018
Druhé kolo hry Plamen se konalo v Radešíne na sportovním hřišti za kulturním domem. Z našeho SDH jsme jeli jen my – Mladší žáci a to ve složení: Daniel Kaplan, Kateřina Richtrová, Vojtěch Bartoš, Tereza Nykielová, Martin Bouška, Tomáš Dvořák, Daniel Dvořák, Jaroslav Chlebek a Matyáš Reiman.
Jelikož se jednalo o dvoudenní soutěž, měli jsme slíbeno, že pokud nebude velká zima, budeme spát ve stanu. Naštěstí nám přálo počasí. Ráno jsme měli sraz před hasičárnou. Do Radešína nás vezl Ivan tranzitem a Lůca s Pájou fábiema. Hned po příjezdu jsme si zabrali plácek mezi fotbalovou bránou a tartanovou dráhou. Postavili jsme stany na spaní a altán se sety. Katka s Danečkem v pátek na tréninku říkali, že tam nechtějí spát, ale když zjistili, že u Lůci ve stanu je ještě místo, vzkázali rodičům, ať jim dovezou věci, že chtějí spát ve stanu J
Na nástupu jsme se dověděli, že v sobotu dopoledne se budou běhat současně útok CTIF a štafeta dvojic. Odpoledne se mělo pokračovat Štafetou 400mCTIF a štafetou 4x60m.
Nás jako první disciplína čekal útok CTIF. Vojta zde byl velitel, Katka a Tom stříkali a Dáňa a Jára jim pumpovali. Dáňa kaplan, Terezka, Martina a Matěj byli na hadicích. Jediné co jsme zde zvládli, byl počáteční nástup. Jakmile Vojta odpískal start, byli jsme jak kdybychom vše zapomněli. Měli jsme nesprávnou práci na hadicích (Martin utekl Terezce a ta po rozhození své hadice ji musela i natáhnout. Nevěděli jsme, že nosiče se mají dát do krabice popsané: „NOSIČE“. Martin zapomněl jak uvázat uzel a poté neproběhl mezi stojany, ale vyběhl z dráhy. Po nastříkání celá čtveřice stála a koukala a až po dlouhé době je napadlo pokračovat dál ke značkám. Rozhodčím ani nestačili prsty na počítání trestných bodů za mluvení. Nejvíc jich zvládl Tomáš, který si celou cestu povídal sám pro sebe. Zapomněli jsme, že se musíme v cíli správně seřadit a Vojtu musel rozhodčí upozornit, že konec času přestane měřit, až když zvedne ruku. Asi jsme získali rekord za nejhorší čas, protože jsme měli 530 trestných bodů a náš čas byl 1178,25 (předposlední družstvo mělo 296,62).
Druhá disciplína byla štafeta dvojic. Tu jsme dlouho trénovali, jelikož jsme měli problém si zapamatovat, že musíme chodit po pravé straně. Po odstartování, vypadalo vše slibně. Bohužel jsme ale obě štafety měli trestné body za špatně smotanou hadici a za to, že jsme hadici nedonesli do cíle, ale nechali jsme ji tam, kde byla při startu. Poučili jsme se pro příště, že máme trénovat na delší trati, abychom měli vyznačené jak startovní čáry, tak značku, kde je položená hadice s proudnicí na startu. Dále budeme běhat se svýma hadicemi, aby se nám lépe motali.
Před obědem jsme ještě stihnuli štafetu 400m CTIF. Neměli jsme žádné trestné body, tak jsme doufali, že tentokrát nebudeme poslední.
K obědu nám maminky dovezli sekanou s bramborem. Mohli jsme si k ní dát hořčici nebo kečup.
Po obědě jsme odběhli štafetu 4x60m opět bez trestných bodů.
Poté jsme měli volno. Hráli jsme si na poli za stany a poté jsme společně šli na dětské hřiště. Za kulturním domem jsme objevili Vietnamský obchod. Koupili jsme si zmrzliny, slizy a mačkací míčky v síťce. K večeři nám ugrilovali vuřty. V devět jsme si museli zalézt do stanů a v deset už jsme si ani nemohli povídat. Ráno jsme vstávali s východem sluníčka, abychom nebudili ostatní, tak nás Lucka vzala na dětské hřiště. V půl deváté vylezli ze stanu i poslední spáči a tak jsem se šli nasnídat. Měli jsme chleba a rohlíky se šunkou nebo vysočinou. A poté oplatky a sušenky. Měli jsme s sebou plynový vařič s konvicí na čaj, ale nikdo si nevzal hrneček, tak jsme si čaj nedali.
Jediná nedělní disciplína byl požární útok. Měli jsme ho natrénovaný a doufali, že se zde předvedeme. A opravdu jsme se předvedli, ale jinak než jsme plánovali. Útok byl krásně rozběhlí, ale neudrželi jsme proudnice a postříkali nejen diváky, ale i okolí. Útok jsme dokončili, až když jednu hadici k proudnici drželi 4lidi. Dočkali jsme se velkého potlesku, jelikož jsme to nevzdali a útok dokončili.
Celkově jsme se umístili na 4. místě.
