6.11.2014
Tenhle čtvrtek jsme pokračovali v přípravě na Mikulášskou.
Sestěhovali jsme stoly a židle ke straně, abychom měli dost místa na vytvoření auta. Když přišla Terka, mohli jsme začít pořádně dělat na textu. Terka přinesla vtipy o hasičích. (Nejlepší z nich byl:To ti povím, byli jsme se ženou (nebo mužem) loni na vánoce u příbuzných a jejich syn a nás z pokoje zavolal: „Mami, ten stromeček krásně hoří.“ Sestra ho hned opravila, že se neříká, že hoří stromeček, ale že svítí. „Běž si hrát.“ Chvíli bylo ticho a pak se znovu ozvalo „Mami, záclony taky svítí. A tenhle vtip, když už si ho sama našla, Terka v příběhu vypráví.) A Káťa taky něco důležitého přinesla-další kartony.
Na počítači Pája L. s Káťou psali scénář. Kuba si našel obrázek hasičského auta a pokusil se, s Klářinou pomocí, ho překreslit na karton. Z rádia nám k tomu hráli písničky. Moc se nám nelíbily, a tak Klára připojila reproduktory místo na rádio na svůj mobil. Práce nám šla od ruky.
Terka si usmyslela, že potřebujeme ještě nějaké rekvizity a tužkou si je předkreslila na menší kus kartonu a temperami je vybarvovala. Pája K. a Honza si taky malovali. Kuba pilně pracoval na autě. Aby to auto bylo ještě hezčí, Klára mu k němu přikreslila hasičský znak.
Najednou Roman dostal žízeň a začal přemýšlet, jestli náhodou není v hasičárně nějaké pití. Přece jenom kofolu a Coca-colu tam našel. Naštěstí, protože, jak začal mluvit o pití, uvědomili jsme si, že také máme žízeň. Kromě pití, v garáži také objevil brambůrky. Museli jsme ochutnat, jestli jsou dobré, jestli náhodou nejsou třeba zkažené. Nebyly. Roman přichystal skleničky (mezi kluky byl obzvlášť velký zájem o jednu skleničku s obrázkem…) a nalil každému pití.
Uhasili jsme žízeň, nasvačili se a aby byla tahle pauza úplná, šli jsme se i nadýchat čerstvého vzduchu. Jenomže venku už začínala být tma, tak jsme se radši vrátili, abychom stihli dodělat vše, než bude úplná tma.
Malovali jsme auto. Protože jsme měli tak trochu problémy sehnat karton, naše auto bylo rozdělené. Naštěstí jen na tři díly. „Počkat, ale tady jsou jen dva kusy. Jeden-přední sklo-se nám ztratil a najít ho byl docela problém. Našel se. Kdyby ne, bylo by to špatný. Když jsme měli tedy všechny TŘI kusy auta pohromadě, rovnou jsme všechny kartony uklidili a trénink ukončili. I tak jsme se ale tmě nevyhnuli.
